Polibky a croissanty

První, co vás na knize Polibky a croissanty zaujme, je roztomilá růžová obálka s romantickým červeným názvem a příhodným skútrem v popředí, v jehož stínu se schovává Eiffelova věž. Ačkoli samotné polibky a croissanty na obálce chybí, musím uznat, že stávající podoba dokonale vystihuje děj. 

Anotace: Šestnáctiletá Mia přijela do Paříže s velkým očekáváním. Má šest týdnů na to, aby na letní baletní škole dřela, a přiblížila se tak blíž svému snu o tom, že se stane primabalerínou. Pak se na scéně objeví okouzlující Louis s nabídkou, že jí ukáže město. Mia neodolá a myšlenky dosud soustředěné jenom na balet začnou stále častěji ubíhat k němu. Brzy však zjistí, že pařížská zákoutí, ale i Louis, skrývají tajemství, o kterých by raději nevěděla...

Knihu Polibky a croissanty vydalo nakladatelství Fragment 6. května 2021 a žánrově ji řadí do kategorií "YA romantika" a "YA současná literatura". 

Polibky a croissanty jsou relativně krátký a nenáročný román (asi 250 stran) se stručnými kapitolami, jejichž rozsah se pohybuje většinou od pěti do osmi stran. I díky tomu probíhá četba lehce a svižně a stránky budete jistě obracet jednu za druhou, přestože příběhu tak trochu schází vtip, až na malé úsměvné výjimky v několika scénách. Styl psaní je jednoduchý, knihu bych se nebála doporučit i mladším čtenářkám okolo cca 11 až 13 let, které s podobným žánrem letních romancí začínají. Jediné, co by mě snad od tohoto konkrétního doporučení mohlo odradit, je množství francouzských výrazů. Já osobně nemám s francouzštinou žádné zkušenosti a ne všechna slova jsou opatřena českým překladem. Zcela chybí výslovnost, což mě mrzí nejvíce. Když už o něčem čtu, ráda bych věděla, jak to mám správně vyslovit (i kdyby jen v duchu). Bylo by tedy záhodno připojit na konec knihy slovníček i s výslovností.

Další věcí, která mě při čtení trochu rušila, byly do očí bijící a opakující se spisovné výrazy. K mluvě sedmnáctileté hlavní hrdinky se zkrátka nehodí, třebaže se jedná o elegantní a kultivovanou baletku. Mám na mysli zejména její neustálé "usměji se", "rozesměji se". Když to čtete posté, začne vás to vyloženě rozčilovat.

Co mě na Polibcích a croissantech naopak potěšilo, bylo menší množství překlepů než v jiných knihách nakladatelství Fragment, dále samotný námět a zvolené prostředí. Celkově příjemná, čtivá a milá letní romance (i když napěchovaná samými klišé) vládne úžasnou pařížskou atmosférou. Pomáhá čtenářům lépe poznávat nejen populární turistické atrakce, ale i méně známá a stejně nádherná zákoutí města, včetně zvyklostí a tradic, místní kuchyně, umělecké scény atp. Umožňuje nakouknout do zdejšího života mládeže a způsobů, jakými se francouzští teenageři baví. Zmiňuje i jisté odlišnosti od "amerického stylu studentského života".

Baletní škola představuje překvapivě vzrušující (a věřím, že v podobných knihách i originální) prostor plný tvrdé dřiny, napětí a nejistot, ale zároveň i místo, kde se sny stávají skutečností a kde se odehrávají kouzla prostřednictvím tance. Miina vášeň pro tréninky a přípravu na velké vystoupení ve školním představení Labutího jezera na vás nepochybně zapůsobí a přejde vám do krve stejně jako jí. Trochu mě zarazilo, že autorka pro tento účel zvolila právě notoricky známé Labutí jezero, ale patrně to byl ten důvod - dokonce i někdo, kdo se o balet vůbec nezajímá, někdy už o Labutím jezeře alespoň slyšel.

Paříž je, ať už s baletem nebo bez, jistě pozoruhodným městem a román Polibky a croissanty odvádí skvělou práci, co se týče popisu jejích jedinečných krás. Nicméně zachycuje vlastně pouze tyto krásy a opomíjí méně atraktivní odvrácenou stranu, která je přece také nesmazatelnou součástí velkoměsta. Bylo by možná zajímavější a věrohodnější zapojit do děje i tu temnější tvář Paříže a neomezovat se na dokonale útulné kavárny, malebné obchůdky a romantické uličky.

Mia sice přijela do Paříže hlavně kvůli tomu, aby se zlepšila v baletu, rodinná legenda ji nicméně přiměje prozkoumat s Louisem pařížská muzea, galerie i dražební síň. Balet je totiž součástí její rodiny už po generace. O prapraprababičce se dokonce říká, že byla jednou z baletek, které maloval slavný francouzský malíř Edgar Degas. Mohla by to být pravda? Právě zápletka s Degasem a jeho obrazy je na knize velmi okouzlující, osvěžující a lákavá.

Shrnutí: DOPORUČUJI!

Příběh Polibků a croissantů je velmi předvídatelný. Prakticky každý zvrat se dá očekávat a milostná zápletka sleduje typickou soudobou šablonu romantického YA románu. Ani onen velký zvrat těsně před koncem nepůsobí tak efektně, jak by asi měl, a uspěchaný závěr je pak vyloženým klišé. Ne všechny aspekty knihy vítám, ale celkově mohu říct, že jsem si čtení užila a že mi uběhlo rychle. Pokud hledáte roztomilou, oddechovou YA romantiku ze současné Paříže (kniha mimochodem poměrně aktuálně zmiňuje i ne tak dávný požár Notre-Dame) s osvěžující letní atmosférou a lahodnou chutí vanilkové zmrzliny, určitě si Polibky a croissanty přečtěte. Na odreagování po dlouhém dni a obzvlášť v době, kdy si ještě nelze plně vychutnat cestování se všemi jeho lákadly, je tento nenáročný a sladký "průvodce Paříží" skvělou volbou. A jestli se vám zalíbí a budete hledat něco podobného, zkuste třeba některý z následujících titulů: Polibek pro Annu, Polibek v Paříži, Amélie v Paříži, Láska a gelato, Láska a štěstí...

Přečtěte si celou recenzi knihy Polibky a croissanty na webu Databáze knih.